Deštivé předměstí
41. Kastava „U šavle a dýky“
Stejně jako měšťanský hostinec „Zlatý důl“ se tato kastava skládá ze dvou budov, a to hostinské a stájí. Budova je patrová, v horním patře jsou pokoje pro hosty, ve spodním výčep. Hned na začátku musím připomenout, že toto je místo, kde je třeba kráčet opatrně. Místní návštěvníci kastavy jsou maximálně střední třída, ale většinou spodina celého města. Atmosféra v lokále je ponurá a světla zde svítí jen sporadicky. Každý si většinou hledí svého. Hostinské zde dělají, na Bakar ne tak často vídaní, dva bratři krollové Jeky a Hyd. Vzájemně se dobře snášejí, ale jinak (jak asi čekáte) jsou oba diametrálně odlišní. Zatímco je Jeky samá laskavost, z Hyda vyzařuje zloba a násilí. Ani jeden si ale ve své krčmě nenechají líbit neplatiče. Pokud se zde strhne nějaká rvačka nezasahují, ale je nepsaným pravidlem, že vyhrávající musí zaplatit vše poškozené plus 20% navrch za snížení pověsti hostince. V lokále je vždy alespoň 20 návštěvníků. Mezi ty pravidelné patří Barbar Ocůn, hobit Zoban, chromý generál Burbos a barbarská tanečnice Volana.
Barbar Ocůn: Silný pořízek s dvojitou bradkou. Ti pozornější si mohou všimnout několika skvrn od krve na jeho nařaseném oděvu. Nebude moc sdílný, ale je-li v družině někdo zákoně či zmateně zlý, padne mu do oka a pozve ho na pivo. Nenápadně mu pak nabídne 300zl, pokud přesvědčí svoji družinu ke vstupu do Jakatafovi lupičské bandy. Pokud má družina pověst -11 až -13, nabídne jim to všem otevřeně. Nikdo se nebude zlobit, pokud Ocůna družina zabije, ať už po vyprovokování, nebo bez důvodu. Tento barbar ale není žádná třasořitka, ale válečník na 18 úrovni. Ozbrojený je dvěma krásnými šavlemi a pod rozevlátým oděvem ukrývá drahocennou kroužkovou zbroj, která mu navíc zvyšuje OČ ještě o +2.
Hobit Zoban: Je vtipálek a písničkář. Jako jediný v hospodě se pořád usmívá a čas od času si i zazpívá. Kupodivu ho nikdo neokřikne ani nepřerušuje. Všichni dělají, jako kdyby tam ani nebyl. To je velmi podezřelé, tato hospoda čpí jinak zlobou a násilím. Zajímavé je, že každou chvilku k němu přiběhne nějaký poslíček nebo zahalená postava a něco mu zašeptá. Hobit vždy jen kývne nebo lehce zavrtí hlavou a postava odběhne. Jen jednou se zamračí a dotkne se ukazováčkem krku. V tu chvíli se celá hospoda asi na vteřinu odmlčí. Pak vše ale pokračuje normálním životem. Družiny si nevšímá, pokud si ona nezačne všímat jeho. Na Zobana dostanou například hrdinové tip, pokud se na správných místech shání po zlodějském výcviku. Zoban je pochopitelně vysoce postavený člen cechu zlodějů. Členství ale nabízí, jen má-li družina pověst -5 P a nižší. Po přijetí do cechu jim prozradí heslo ke stánku s látkami na fíkovém trhu a dá jim tři úkoly po sobě. Ukrást létající tapisérii z domu pana Sou-Tufa, ukrást otroka Ezru z cel pro otroky a nakonec ukrást „Zlaté drápy“ z chrámu Oka. Za každý úkol dostane družina 90 zl.
Generál Burbos: Zahořklý starý muž na pojízdné židli, která je vlastně takovou prababičkou dnešního invalidního vozíku. Není mu do řeči, ale pokud mu někdo zaplatí pivo, povypráví družině svůj příběh. Býval velkým generálem celé východní armády, která nikdy nebyla v boji poražena. Jednoho večera, když oslavovali velké vítězství proti severským kmenům, připlížil se na dostřel jeho tábora najatý asasín a střelil mu šíp do zad. Rána do beder by byla smrtelná, kdyby v táboře nebyl kněz bohyně sladkého zpěvu Sirény. Ten šíp odstranil a pomocí svého učení ránu zacelil. Nemohl ale spravit poškozenou míchu, a tak zůstal Burbos místo mrtvého a slavného generála opuštěným ubohým mrzákem. A teď pozor: V knihovně řádu Oka je skutečně recept na lektvar proti podobnému ochrnutí a Generála lze jedině tímto způsobem vyléčit. Vše je ale komplikované a nákladné. Jestliže se to podaří, nabídne se Burbos k výcviku válečníků družiny. Naučí je (nejedná se o výcvik na přestupu) bojové akci „Mocný výpad“, použitelnou kdykoliv v boji.
Mocný Výpad Válečníci (dva až tři) musí stát vedle sebe a právě bojovat tváří v tvář proti stejnému nepříteli. V hodu na iniciativu nebo na boj musí mít hody takové, aby hod protivníka nebyl stejný, nebo mezi jejich hodnotami. (například Hektor a Trhač útočí na pána kostí. Hektor inic: 2, Trhač inic: 4, pán kostí inic: 5. Pokud má pán kostí inic: 1, 5, 6 a výše, lze Mocný výpad použít. Pokud by měl 2, 3, 4 výpad použít nelze.) Když přijde řada na nejrychlejšího z válečníků provedou útok všichni součastně, tedy jednotným výpadem. Tito válečníci si pak zvýší své ÚČ a zranění (V DRD+ ÚČ a ZZ) o +2. Pokud je jejich útok nějak narušen (před provedením) například útokem jiného nepřítele zboku, bonusy mizí a každý z válečníků na toto kolo získá postih -2 OČ pro narušené soustředění na výpad.
Tanečnice Volana: Krásná, i když svalnatá barbarská tanečnice Volana. Tančí u tyče pro pobavení hostů, ale jen navečer od hodiny tura do hodiny stonožky. Pokud hráči zaplatí 10z, předvede i striptýz. Jestli zaplatí ještě víc (25z), projeví pak někomu nahoře v pokojích svoji přízeň.
V hostinci si lze také nakoupit něco do žaludku, ale nabídka je dost ubohá:
Vstup do bandy lupiče Jakatafa 30zk - 3 P Zabití Ocůna 100zk - 1 P Udání Ocůna 80zk +/- 0 P Krádež létající tapisérie 80zk - 1 P Osvobození otroka Ezry 100zk - 2P Krádež zlatých drápů 250zk - 3 P Vyléčení ochrnutí generála Burbose 150zk +1 P Platba striptýzu pro hosty 40zk +1 P
42. Truhlář „Špalek“
Dům je docela velký, ale evidentně nepoužívaný. Je to jednopatrová stavba z vepřovic bez komína, nad vchodem je vývěsní štít se zkříženou sekerou a pilou. Truhlář zde kdysi provozoval svoji činnost, ale byl za velmi podivných okolností rozsekán sekerou ve své posteli. Dům byl uzavřen asi před pěti lety, od té doby leží ladem. Hlavní vchod má zatlučené dveře i okna. Jestli se dobrodruzi pokusí domek prohlédnout i z boku, kde je hromada nějakého haraburdí, staré trámky a rumiště, najdou až u městské zdi malá dvířka dovnitř domu. Ta jdou kupodivu snadno a bez vrznutí otevřít. Když ale první vstoupí do dveří, ozve se zevnitř drsný hlas: „Řekni jméno pravého boha cizinče…“. PJ v tu chvíli vezme do ruky kostku a začne s ní klepat po vteřinách beze slov do stolu. Jestli do patnáctého odklepnutí hrdinové řeknou „Farinok“, ozve se vstupte. Pokud odpoví špatně nebo neodpoví, zaútočí na ně válečníci sekty. Nežli vám popíšu samotné bojovníky, je třeba říci něco k sektě samotné. Většina povídaček o nich jsou pouhé fantazie vystrašených obyvatel, ale jedno zůstává pravdou. Bůh Farinok vyžaduje pravidelné lidské oběti obětované posvátnou obětní dýkou v pravý úplněk. Sektáři proto pravidelně shánějí nevinné lidi pro tento svůj obřad. Jinak je bůh Farinok prachobyčejným bohem „krvavé pomsty“ a nijak jinak se ve hře neprojeví. Sektáři vypadají jako kočovní nomádi, mají však červené šerpy a fezy a na krku zlatý medailon se symbolem dýky. Jejich standardní útočná strategie je vrhnout smršť dýk, a pak se na nepřítele hromadně vrhnout s krátkými meči. Každý sektář má dýk několik a stane se, že občas nějaký číhá vzadu a hází dál dýky. V bývalé truhlárně jich právě bude asi osm. Jejich vybavení budou pouze standardní věci denní potřeby jako kapesník, pár mincí, osm medailónků a hromádka dýk. Jeden bude mít ale i vypálenou sošku boha Farinoka (vypadá jako humanoidní šakal s dýkou v každé pacce). Pokud je hrdinové „vyřídí“ mohou se rozhlédnout po zšeřené budově. Bývalá truhlárna má jen jednu obdélníkovou místnost, kterou po stranách lemují lavice, v čele je zakrvácený oltář s bronzovou miskou zpola naplněnou sraženou krví. Na oltáři leží krásně zdobená obětní dýka. Z kamenného oltáře samotného vyzařuje slabé narudlé světlo a hraničáři, kněží a kouzelníci cítí bez ohledu na své přesvědčení, jak z kamene sálá intenzivní zlo a muka. Oltář je třeba zničit, aby se již sekta nemohla dát v Bakaru znova dohromady. V chrámové knihovně lze nalézt knihu s popisem jak na to:
„Hrdinové tito musí nalít do bronzové misky místo krve bílé víno, položit do něj hliněnou sošku boha a probodnout ji obětní dýkou. Dýka, miska, víno i oltář pak zahoří bílým (neškodným) plamenem a změní se v prach. Pokud by někdo totéž udělal s miskou krve, nebo pokud by byla probodnutá soška zakrvácená, vše zahoří rudým plamenem a zjeví se strážce sošky ve své astrální podobě. Obránci pravé víry ho pak musí porazit, což je nelehké, neboť tento démon mocný jest“.
Jestli nebude oltář zničen, sekta se dá do deseti dnů opět dohromady. Samotná dýka se dá použít i v bojích, ale může ji používat jen postava s neutrálním a horším přesvědčením. Má sice slabé útočné číslo, ale to s každým úspěšným zásahem stoupne, takže ke konci bitvy může mít i slabý zlodějíček schopnosti sekat jako kombajn. Má to ale riziko, pokud nechá svoji zbraň přesáhnout hodnoty 7, ztratí nad ní vládu a ovládne ona jeho. Její moc i nadále stoupá a dýka se vrhá (i s nositelem) na všechny živé bytosti v okolí. Zastaví ji pak jen bezvědomí, smrt, nebo uťatá končetina nositele.
Pokud Hrdinové správně odpoví, přikáže jim hlas vstoupit do domu a zavřít za sebou dveře. Vše se pak ocitne v temnotě a členové sekty nedovolí rozsvítit. Sektáři nabídnou hrdinům členství, ale podmínkou je vykonat obřad zasvěcení. Každý z hrdinů dostane malou kamennou misku a rozkaz provést obřad. (Já jsem svým hráčům po vstupu i neherně zavázal oči, jednomu po druhém položil na krk nůž – tupou stranou samozřejmě, a šeptem se každého zeptal co provede.) Obřad spočívá v prolití vlastní krve do misky alespoň za jeden život. Do krve pak jeden ze sektářů nasype nějaké byliny a slije ji do lahvičky. Po vypití hrdinou (jen vlastní krev) získá schopnost vidět ve tmě na jeden den. Sektáři hrdiny propustí se slovy, aby jim oni přinesli živoucí mladou ženskou oběť.
Hrdinové mohou bývalou truhlárnu koupit a přestavět si ji na svoji základnu. Budova bude stát 1850zl, pokud již předtím vybili strážce tak jen 1200 zl. Budova je třeba vysvětit, aby v ní mohli beze zlých snů odpočívat dobré postavy.
Pobití strážců svatyně Farinoka. 100zk +1 P Zničení oltáře 100zk +1 P Zničení démonického strážce sošky 80zk +/- 0 P Odhalení svatyně městské stráži 40zk +1 P Koupě bývalé truhlárny 80zk +2 P Uhodnutí vstupního hesla 70zk +/- 0 P Připojení se k sektě 80zk -6 P
43. Brandýřství
Brandýřství je dům přilepený k vnějším hradbám města. Je zajímavé, že brandýř Pavilo má nejen svůj salon, ale vedle něj ještě vlastní obytný domek. Ani jedna z budov není vysloveně nuzná. Oboje lze nazývati honosnými stavbami a je nanejvýše podivné, proč by měl tak majetný člověk mít domov a obchod za hradbami. Mistr hrdiny hned přivítá a usadí je na pohodlných divanech. Salon má plný a každý z jeho třech učňů má plné ruce práce. Mistr vidouc, že hrdinové jsou zdaleka, přisedne k nim a dá se s nimi do hovoru o světě, o počasí, prostě o čem budou chtít. Pavilo, je družný, ale má pod očima velké kruhy od nevyspání. Pokud se některý z družiny zmíní o práci nebo něčem takovém, postěžuje si Brandýř, že jeho „sousedi“ v tom opuštěném domě dělají v noci pořád hluk a ozývají se tam odsud nějaké motlitby. Pokud by s tím družina udělala něco, co by to zarazilo, vyplatil by jim Pavilo 50 zl. Jestli ale družina odpoví, že to už zmákla, nedá Brandýř nic. Také řekne hrdinům o tom, že z jeho druhého souseda Looziho se stal démon. Prý sám satan posedl jeho duši a není si radno s ním cokoliv začínat. Prý vždy z ničehož nic začne zuřivě slintat pěnu, křičet a zaútočí na každého, kdo by se k němu přiblížil. Není radno si s ním zahrávat. Prý to hlásil kapitánu stráží A-rašídovi, ale ten se do toho nechce plést. Z domu Looziho se prý v noci také ozývají skřeky a brandýř nemůže spát. Pokud by nějak hrdinové utišili i tento zdroj hluku, mohl by brandýř v noci klidně spát a zaplatil by 50 zl. Brandýř toho jinak o městě moc neví, jediné co ho trápí je, že musí svoji živnost provozovat mimo město. Nepohodl se prý s guvernérem, když ho stříhal pro nějakou slavnost a ten ho za trest vykázal z města. Jinak žije v Bakaru už asi 10 let. Hrdinové si mohou zde zaplatit i různé brandýřské služby a speciality, které jinde nejsou k mání, brandýř jim sám rád poslouží. Pokud by nějak dokázali přesvědčit guvernéra Hatoua, aby povolil Pavilovi návrat do města, dá jim slzící Pavilo drahocenný zlatý hřeben po otci ve tvaru dračího spáru vykládaný safíry.
Pokud se budou hrdinové ptát na brandýřův život, se smíchem odpoví, že žije sám a tak to také zůstane. Nechce se zbytečně zabývat tak nepodstatnými věcmi jako je rodina.
Utišení hluku z domu souseda Looziho 100zk +1 P Umožnit brandýři návrat do města 300zk +1 P
44. Učený „Loozi“
Učený Loozi je starý a zlý dědek. Lidi nesnáší a s okolím se pokud možno nestýká. Pokud k němu hrdinové přijdou v sudou hodinu naleznou ho v záchvatu nepříčetnosti, o kterém mluvil brandýř. Jedná se o záchvat způsobený zhoubným nádorem, který má stařec v hlavě. Ve svém špatném stavu Loozi nevnímá dobře okolí, špatně se orientuje a trpí velkými bolestmi. Hlavně ovšem je agresivní ke svému okolí, tedy i ke družině a bez ohledů ji napadne. Ve svém lepším období, tedy ve všech lichých hodinách je jen odmítavý a nervózní. Pokud se na něj kdekoliv v okolí družina přeptá, dozví se že je to starý blázen, násilník a feťák. Zajímavé také je, že nechce mít s lidmi cokoliv do činění a přístupný bude jedině, když mu družina nabídne pomoci vyléčit jeho bolesti hlavy. Není to ale ani za mák jednoduché. Nemoc, kterou má, se v učeném jazyku jmenuje „hlavoulis kuloulis bolestauau“ a je velmi ojedinělá. Loozi je sám velký vzdělanec a ví bohužel velmi přesně jak se nemoc projevuje a jakým způsobem ji lze odstranit. Jediný možný způsob je velmi neobvyklá operace hlavy, která se provádí za použití magických činitelů .....řitním otvorem. Ano, a k tomu se Loozi nikdy neodhodlal a řekl si, že raději bolestivě sejde. K operaci je zapotřebí zkušeného chirurga a velice vzdělaného kouzelníka. Jediný možný chirurg ve městě je vrchní špitálník Rotkod. S tím se bohužel (aby to nebylo tak snadné) Loozi nepohodl, když naposledy diskutovali o povaze jeho nemoci, a nazval Rotkoda starý oslem, co má místo rukou kopyta. Špitálníka lze přemluvit k operaci, ale někdo mu bude muset zaplatit výdaje se zákrokem spojené 65zl. Looziho ale přesvědčit nelze. Lze ho ovšem nějakým způsobem ovládnout, omámit nebo opít silným alkoholem. Co se zkušeného mága týká, požadovanou kvalifikaci by měl kouzelník od dvacáté úrovně (k operaci spotřebuje celou denní dávku magů). Toho si už ale musí družina sehnat nějak sama. Pokud bude Loozi vyléčen, zapomene na vše, co se s ním dělo předtím a bude hrdinům nesmírně zavázán. Jedině pak jim dá nákres nové technologické mašiny „Stav tkalce“. S tím jim ovšem nabídne ještě jednu laskavost. Kdykoliv mu hrdinové přinesou nějaký neznámý, zejména magický předmět dokáže jim ho zdarma identifikovat. Loozi je také svým způsobem závislý na místní droze Modré oko, což je jakýsi modrý šňupací prášek. Pokaždé když mu hrdinové přinesou dávku, poví jim nějaký náhodný, ale cenný drb.
Dodání první dávky Modrého Oka 50zk +/- 0 P Úspěšná léčba učeného Looziho 300zk +3 P Usmíření Looziho s Rotkodem 80zk +1 P
45. Lovec „Sup“
Lovec Sup má pouze malý domek na přenocování u městské hradby. Většinou nebývá doma, vrací se z lovu vždy až k ránu a do oběda spí. Pak opět vyrazí na lov kamsi do pouště nebo do blízkých oáz. Někdy se zdrží venku i několik dní. Dům má tou dobou pevně zamčený a zajištěný petlicí. Když hrdinové začnou bušit na dveře mezi hodinou slavíka a chřestýše, pravděpodobně bude zrovna doma. Pokud to bude jindy, zastaví se u hrdinů nějaká babička s nůší a vysvětlí jim, kde mistr lovčí je a kdy se asi vrátí. Samotný lovec je mladý a pohledný muž s veselým úsměvem. Je to hraničář na osmé úrovni a vzhledem k tomu, že žije na okraji pouště a při případném výcviku se na ni bude soustředit, může trénovat hraničáře až do 14 úrovně. Zajímavý rys jeho tváře je, že má každé oko jinak zabarvené - zelené a černé. Nejraději se toulá po poušti a polopoušti, takže vám toho asi moc nepoví. Lovec nic nenabízí, ani neprodává. Poté, co vás vyslechne, omluví se, že už musí jít spát. Po poledni vyrazí zase na lov a vrátí se až za šest dní. Pozor, pokud by hrdinové prohledali pečlivě domek mladého lovce, nenajdu sice až na pár zlatek žádné cennosti, ale mohou objevit tajnou chodbu, vedoucí skrze hradby do města. Chodba ústí pod výstupem na hradby, zakryta jakýmsi keřem pouštní růže.
- Kůže jsem vždy prodával koželuhovi Vojtenovi. Teď jsem byl ale týden mimo město a ani ten týden předtím jsem nic neprodal. Proč se ptáte?
- Maso dodávám řezníkovi. Víte, ale nemám toho člověka rád. jednou když jsem mu nes k ránu maso z lovu, viděl jsem ho jak vyklouznul ze stájí pana Vjnaka. Bylo to podivné. Každopádně o tom víc nevím, hned co jsem prodal vyrazil jsem do pouště a nevrátil se tak ten týden.
- Sekta? to budou asi ti blázni co se scházejí v domě po tesařovi. Jsou mi ukradení, já nechávám je a oni nechávají mě a můj dům.
46. Kameník Zak-elen
Kameník Zak-elen je malý človíček s velkou muskulaturou a silou. Stojí zrovna před dveřmi a hned na hrdiny volá, aby šli dál. Pozve je k sobě do kamrlíku, nalije jim pálenku a dá jim návrh. Pokud mu dodají padesát nových majzlíků na kámen z výrobny od kováře Kujda, poví jim o velikém pokladě, který je schovaný zde ve městě. Nemůže si je sám prý koupit ze dvou důvodů. Zaprvé nemluví s kovářem. A zadruhé, od té doby nemá s čím sekat kámen, nemá už ani peníze. Obyčejný majzlík stojí u Kujda 1zl., kvalitní 2zl. Kovář se nad objednávkou zamyslí, pak se zasměje a řekne „to je pro toho srabotku Zaka, že jo?“ a zajde se do skladu podívat, co má. Má na skladě jen dvacet kousků, ale slíbí to do dvou dnů mít hotové. Když hrdinové přinesou majzlíky, má kameník radost a hned jde jeden vyzkoušet. Pěkně poděkuje, zamkne majzlíky do truhlice a řekne hrdinům, že největší poklad v tomto městě jsou ušlechtilá srdce bijící v hrudích členů družiny. S kameníkem se mohou hádat jak chtějí, ale on si stojí za svým, že svou část dodržel, a jestli se jim to nelíbí, můžou spolu zajít za samotným vezírem a on je rozsoudí. Pokud hrdinové souhlasí, velký vezír Root spor pozorně vyslechne a pokud nemá družina pověst vyšší 25, přiřkne pravdu kameníkovi (svému kamarádovi) a nařídí z moci úřední zaplatit družině pokutu 100zl. za výdaje soudu. Nyní pozor, kameník je pod dohledem městských stráží, které stojí vedle domku u brány, a které byli zpraveny o sporu. Pokud by hrdinové chtěli pomstu nebo nějak otevřeně tlačili na kameníka, budou zatčeni nebo vykázáni z města. To jim Root obzvláště zdůrazní. Pokud Hrdinové nebudou moci zaplatit pokutu, mohou si vybrat. Buď každý deset ran bičem, nebo vykázání z města, dokud nebudou mít dost.
Úspěšný soudní spor 100zk +1 P Neúspěšný soudní spor 20zk -2 P Veřejné bičování 80zk -5 P Vykázání z města 50zk -3 P Adeqátní pomsta kameníkovi 100zk +/- 0 P Odhalená pomsta kameníkovi 50zk -2 P Zabití kameníka 50zk -6 P
47. Městský špitál
Na budově špitálu je vidět, že to kdysi bývala velmi krásná stavba. Na zdech jsou ještě znatelné stopy historických štukatur, ozdobných arkýřů, lunet atd. Vše je ale popraskané a chátrá. Přestože je město relativně bohaté, o špitál se nikdo moc nestará. Špitál je patrová budova, která uvnitř slouží jako místo pro všechny možné lékařské úkony známé tamní medicíně. Nemocnici řídí a spravuje vrchní špitálník pan Roktod, hubený padesátník se zbytkem šedivých vlasů na hlavě. Je přívětivý a lékařsky starostlivý. Vede skupinu tří lékařů a dalších pěti zřízenců a sester. Nemocnice je jeden z mála zdravotnických útvarů v celém širém kraji a tak se sem pacienti sjíždějí zdaleka. Bohužel hospodaření pana Roktoda je příliš zaměřené na nemocné a on léčí všechny potřebné jak to jen jde. Není tedy divu, že peníze které dostává od města, a za které by šla budova spolehlivě udržovat, raději používá na chod nemocnice a na léky pro chudé. Oprava nemocnice ale nepočká. Když hrdinové přicházejí do špitálu, naleznou pana Roktoda se loučit s nějakým jiným mužem a zaslechnou zbytek jejich rozhovoru.
Roktod: „To je strašné, a nešlo by to ještě nějak odložit?“ Cizinec: „Bohužel nešlo, musím nahlásit vše guvernérovi. Obávám se, že ho to nepotěší a vy se máte z čeho zodpovídat člověče“ Roktod: „Počkejte ještě, dejte mi alespoň ještě měsíc“ Cizinec: „Nesmysl, díval jsem se také do účetních knih, to vás položí“ Roktod: „Alespoň tedy týden, to určitě ještě vydržíme, mám tu naléhavé případy“ Cizinec: „Dobrá tedy, týden, ale to by vám snad muselo seslat peníze samotné OKO. Sbohem“
Roktod je po tom všem velice rozrušený, ale hrdinů se na nic neptá a pokyne jim do své kanceláře. Tam se napije trochy vína a zeptá se konečně, co je trápí nebo bolí.
- Kdo že byl ten člověk? Inu, to byl Guvernérův inspektor a poskok. Nějaký pan Kružina. Řekl mi, že nemocnice je staticky narušená vinou mé nedostatečné pozornosti při spravování městského majetku, a že bude stržena. Do týdne přijdou řemeslníci a budovu zbourají. Nyní máme ale krizi. Od města jsem dostával stále méně a méně peněz a raději jsem léčil chudé, než cpát to do chřtánu té zpropadené budovy. Teď za to ponesu následky. Dům se zbourá, všichni přijdeme o místo a já možná i o hlavu.
- Nevím, jak by jste mi mohli pomoci. Částka, kterou potřebuji na přebudování nemocnice je neuvěřitelně vysoká a já mám na její sehnání jen týden. Asi se půjdu modlit, jedná se totiž o 1120zl.
- O žádné sektě nic nevím. Vím jen že se občas ve městě ztrácí lidé a jejich nešťastní příbuzní se mě chodí ptát, jestli jsem je neviděl.
- Drogy? No, neprodávám sice žádné, ale většinu z nich znám a o jejich účinku vám řeknu všechno, jen se ptejte.
- Chcete koupit nějaké zdravotnické potřeby? My tu léčíme, neprodáváme nic. Musíte si zajít vedle do našeho skladu, tam je prodej léků bez předpisu.
Hrdinové se mohou kdykoliv (ale nejpozději do týdne od prvního vstupu) zajít do nemocnice vyléčit. Za služby nemocnice se platí, ale když vrchní špitálník uvidí, že jste vysloveně zchudlí a moc zranění či nemocní, pomůže zdarma. Pokud by hrdinové pomohli s chybějící částkou, pojede nemocnice samozřejmě dál. Je zde ještě jedno řešení, hrdinové mohou podplatit inspektora Kružinu, aby pozdržel termín nahlášení guvernérovi o další týden, bude je to ale stát 80zl.
Léčení v nemocnici probíhá následovně. Zraněný hrdina poukáže na to co chce zrovna léčit (běžná zranění, velká zranění, postižení, nemoci ), u drd berte jako velká zranění jen ta, o kterých víte, že jsou nějak konkrétně závažná (PJ jasně popsal hráči, že dostal kyjem po hlavě, ...atd.), a lékař (PJ) ho pak ošetří (příslušným hodem). Další trvalý pobyt v nemocnici má své specifické hody a léčení je nahazováno vždy navečer. Místní lékaři (jen pro hráče DRD+ hned prvním ošetřením smažou rozdíly ve velkých zraněních, tedy jsou všechna zbývající braná jako běžná. Pozor: neplatí, je-li provedeno ošetření jen první pomocí, tam by velká zranění fungovala podle pravidel. Lékaři také nedovedou uzdravit postižení „vnější síla“ a „deformace“ (ani ochrnutí). Naopak, je-li postižením nějaká přirozená nemoc, jsou lékaři velikými specialisty v tomto oboru, dal jsem tedy jejich hody na léčení nemocí zvlášť. Lékaři nepoužívají běžně žádné magické postupy. Lékaři také nedokážou odstranit vysátí úrovně. Pokud hráči zachrání nemocnici před krachem, Vrchní špitálník slíbí, že se polepší a že bude více dbát na blaho městského majetku. Hrdinové pak budou zvěčněni na omítce budovy, kam budou zlatým štukem vymodelována jejich jména.
Podplacení inspektora Kružiny 50zk -1 P Záchrana nemocnice před krachem 400zk +6 P Vražda Roktoda ¨ 30zk -9 P Vražda inspektora Kružiny 50zk -7 P
48. Nemocniční sklad
Nemocniční sklad je malá cihlová budova přilepená k nemocnici. Funguje jako hlavní zásobárna obvaziva, léků, léčiv, bylin a mastí pro nemocnici, ale i jako taková menší apatyka. Dobrodruh či cestovatel si tu může dokoupit léky pro vlastní potřebu dle libosti. Před skladištěm posedává na staré bedně městský strážný s halapartnou jako hlídač. Je to ovšem mimo město a morálka je zde tedy uvolněná. Stráže tu ale jsou ve dne v noci na směnách po šesti hodinách. Ve skladu se prodává jen mezi hodinou tchoře a draka, což je napsáno na přímo na vstupních dveřích. Prodejcem je vždy jeden z doktorů místního špitálu, který má právě službu. Nakupovat může sice kdokoliv, ale cenu mají léčiva jen pro ty, kdo s nimi mají nějaké vlastní zkušenosti.
Pro DRD+ platí tyto lékařské předměty jako standardní lékárnička (například hraničářská), a používat je dokáže jen někdo s lékařským vzděláním (od lékařského kufříku), měl by to být asi nějaký kněz, hraničář nebo čaroděj. Pro normální Drd platí hodnoty pro použití pro všechna povolání, což je samozřejmě nespravedlivé, ale po prozkoumání pravidel jsem usoudil, že v rámci vyvážení postav a kladení důrazu na něco jiného, to bude tak nejlepší.
Vyloupení nemocničního skladu 50zk -1 P Odhalené vyloupení nemocničního skladu 20zk -8 P Zničení nemocničního skladu 30zk -3 P Odhalené zničení nemocničního skladu 10zk -10 P
49. Ubytovna hlídačů a honců
Ubytovna se skládá ze dvou domů. Dlouhý dům sousedící s příbytkem správce karavan jsou vlastní ubytovací kapacity honáků a přilehlý domek je domek předáka honců pana Udo Kraka. Obě budovy jsou majetkem města, které je pronajímá panu Krakovi. Vedlejší budova “správa karavan“ vznikla iniciativou pana Kraka, který usoudil, že se mu většina honáků po odpoledních jen tak poflakuje, a kterého navíc mrzelo, že pouhé hlídání stád je pro honáky nezáživné. Založil tedy malou společnost „Pechnor-karavan-tour“ a své honáky vždy v pravidelných cyklech vysílal karavanami s dodávkou dobytka na jatka do okolních měst Teby, Alke-Mornu i dál. Po čase mu začal tento obchod vynášet a nechal postavit domek správce karavan, který se o tuto činnost stará. Navíc rozšířil dopravu o pravidelné dostavníky a příležitostně i karavany s dodávkou potřebného zboží pro Bakar, či karavany exportní. To vše je majetkem pana Kraka, ale pod správou správce karavan pana Nejezchleba. V okolí Bakaru se chová zvláštní druh odolného skotu, tzv. krátkosrstý nachový skot. Je to vyšlechtěná rasa hubených kravek, které jsou schopné přežít i na tom mále, co Bakarská polopoušť nabízí. Pást se dá jen od okraje pásu pouště Pechnor na západ, kde se vyskytují chomáče jakési věčně suché trávy, které se říká „serba“. Největší problém je ale s dodávkou vody pro dobytek. Beduíni proto pravidelně hlídají tzv. pouštní prosaky, tedy místa, kde voda v polopoušti prosakuje na povrch. V okolí Bakaru je jich celkem pět a honáci u nich vystavěli sběrné nádrže, cisterny a napájecí žlaby. Jak jistě víte, prosaky nejsou místa nijak životadárná, a tak většinou voda vaysychá dříve než se dostane na povrch. Pokud se ale prosak uměle prohloubí dá se používat k plánovanému napájení. Žádný z místních ale neprozradí, kde se přesně nalézají. Nelze je najít ani na žádné mapě, a tak se může stát, že na ně družina narazí náhodou (asi v nouzi největší). Pan Krak zaměstnává celkem pětadvacet beduínských honáků. Má tři stáda, každé zhruba po čtyřiceti kusech dobytka. Na hlídání jednoho stáda je vždy vyčleněna jedna parta čtyř honáků a jednoho Staršího honáka. Zbývající dvě party se dělí o práci v karavanách, které přijíždí a odjíždí z Bakaru vždy v cyklech po čtrnácti dnech. Nejedná se zdaleka jen o přepravu dobytka, ale o celý import a export města. Party se pravidelně střídají podle lokalit pastvy jednotlivých stád, takže každá si zkusí všechny práce během cca deseti týdnů. Pan Udo Krak se díky vzorné organizaci zasloužil o celkový rozvoj a nezávislost města a stal se váženým měšťanem. Vždy ale tvrdil, že by se mezi smetánkou necítil dobře, a tak zůstal bydlet za městskými hradbami a dál se stará o chod své společnosti.
Na hrdiny nebude mít čas, jak jim řekne jeho sluha, pokud ovšem nebudou mít pověst alespoň 6P, nebo pokud neprohlásí, že přišli na inzerát od hostince „Zlatý důl“. Pokud přišli pro práci, sluha je uvede a pan Krak je vřele přivítá. Hrdinové si mohou všimnout, že lehce napadá na pravou nohu. Pan Krak nechodí kolem horké kaše a nabídne hrdinům práci. Jeho honákům se ztrácí dobytek. Vinu nesou nějací bandité, kteří pokaždé přijedou a odeženou tak 8-10 kusů. Honáci se nejprve pokoušeli zvířata ubránit, ale byli zle ztlučeni a jeden dokonce zabit. Potřebujeme tedy jiný přístup. Pan Krak bude hrdinům platit za ozbrojenou hlídku u stáda (každý den jiného) a v případě napadení za jeho „aktivní obranu“. To ale není všechno. Udo Krak potřebuje zajmout alespoň jednoho živého banditu, aby z něj dostal nějaké podrobnosti o celé lupičské tlupě a na co kdo proboha potřebuje tolik masa. Za ubránění stáda zaplatí pan Krak 250zl., ale strhne 10zl za každý ztracený kus po útoku. Pokud získá družina živého zajatce, čeká je navíc odměna 20zl. Podmínkou pro tuto službu je pověst min 6P a vlastnictví nějakých koní či velbloudů. Hlídání totiž bude probíhat mezi stády, každý den jedno stádo, a budou nutné rychlé přesuny. Pokud hrdinové koně nemají, mohou si je pronajmout na dražbě. Smlouva je platná týden, pokud neproběhne útok, dostávají hrdinové výplatu 200zl.
Útok samozřejmě proběhne. PJ si hodí potají 1K6, aby zjistil, za kolik dnů. V noci, zhruba v hodině stonožky, se s výskotem a výkřiky přiřítí ke stádu skupinka asi osmi banditů (při pětičlenné družině). Budou mít pochodně a hned začnou oddělovat malou skupinku skotu od hlavního stáda, které se začne plašit. Bandité jsou ozbrojeni tuvlary, krátkými meči, obušky a šavlemi. Nemají zbroje ani střelné zbraně. Honáci hned vyskočí, ale budou mít zpočátku strach stádo bránit. Družina může zaútočit. Boj bude trvat šest kol. Do té doby se budou bandité shromažďovat dobytek, pak s ním začnou ustupovat. Počet uloupených kusů je roven 1K10+3-počet padlých banditů. Asi bude následovat stíhání a boj na koních. Bandité nemohou jet moc rychle, musí se přizpůsobit maximální rychlosti skotu, družina je pravděpodobně dožene. Beduíni jsou mistry jízdy na koni i jízdního boje, musí ovšem dávat pozor na dobytek. Asi se rozdělí tak, že max. dva budou hlídat stádo a zbytek za jízdy bojovat. Hráči musí své schopnosti upravit podle dovedností jízdy a jízdního boje (PJ určí veškeré postihy). Pronásledování lze kdykoliv vzdát. Pokud se hráči výslovně nedomluvili s honáky o strategii získání zajatce, honáci zbytek zraněných nebo omráčených beduínů v tábořišti dobijí.
Případného zajatce je třeba dovézt do města k výslechu. Ten musí ale hrdinové provést sami. Bandité jsou zarputilí lidé a dobrovolně nic nepoví.
Bití = plive svým mučitelům do tváře -1 P Působení bolesti = křičí nadávky -2 P Systematické mučení = řekne že jeho lid hladoví -3 P Magické a chemické cesty = řekne celou pravdu -1 P
Pan Krak je celou dobu při výslechu, ale znechuceně se odvrací. Pokud družina zvolí více druhů mučení postihy v pověsti se sčítají. Pokud vyslýchaný řekne celou pravdu a družina ho mučí dál, získává extra bonus -5 P. Celá pravda je jednoduchá. Zlý bandita Jakataf staví malou armádu vyvrhelů a mordýřů s cílem zaútočit na město. To chce provést ode dneška do tří týdnů. Více mučený bandita neví, jen snad, že už sehnal téměř 150 beduínů.
Neúspěšná obrana stáda 50zk -1 P Pobití všech banditů 200zk +3 P Získání živého zajatce 40zk +/- 0 P Oznámení plánu útoku na město Guvernérovi 200zk +2 P Oznámení plánu útoku na město Kapitánu stráže 150zk +3 P Oznámení plánu útoku na město někomu jinému 90zk -1 P
50. Správce karavan
Správcem karavan je pan Nejezchleba. Bydlí v malém domku na okraji Bakaru, před kterým se většinou karavany shromažďují a kam také karavany přijíždějí. Domek slouží i jako kancelář, ve které se vede kompletní evidence o všech transportech, cenách, nákladu atd. Na většinu zboží je uvalená nějaká daň, takže pan Nejezchleba musí daň od obchodníků vybírat a své účetní knihy předkládá vždy na konci měsíce velkému vezíru Rootovi. Hrdinové se mohou nechat najmout jako hlídači karavan, pokud budou chtít například z města odcestovat, nebo se jen vzdálit někam do okolí. Také je možno odjet rychleji, poštovním dostavníkem. Sám Nejezchleba je nepříjemný starý mládenec, velmi úsečný v řeči. Je také silně krátkozraký a většinou se při četbě účetních knih musí hrbit. Nevezme všechny hrdiny jako hlídače, ale jen ty nejschopněji vypadající, většinou válečníky a hraničáře. Ostatní, pokud chtějí s karavanou cestovat, musí zaplatit. Cena ani žold nezahrnují výdaje na jídlo, které se dá u karavan nakoupit v hodnotě cca. 5s na osobu a den.
|